Podvědomí se chová jako dobře schovaná mapa, podle které se řídíme většinou celý život. Vlastní mapu nejsme schopní vidět, ale zjevuje se nám jako výsledek limbického otisku – opakované vzorce emocí, myšlenek a chování.

Limbický otisk říkáme procesu, který se nevědomě děje od početí, přes porod i během dalších vývojových stádií a celoživotně nás ovlivňuje. Při raném vývoji mozku se kolem základů mozkového kmene vytváří limbický systém, centrum emocí a paměti. Všechny zážitky od početí po současnost se nám otiskují a vytvářejí neuronová spojení v mozku.  Pokud se harmonické nebo stresující zážitky opakují, otisky se prohlubují. Tak vznikají nevědomé vzorce chování.

Nervový systém dítěte je velmi citlivý a má obrovskou schopnost učit se jednoduše vnímáním a pozorováním. Disponuje druhem paměti, kterou neurovědci nazývají skrytá paměť. Podmínky v děloze mají pro dítě stejnou váhu jako geny, které ovlivňují jeho fyzické a mentální schopnosti. Když podmínky k vývoji nemáme ideální, náš potenciál růstu se stává omezený.

Během života se mění EEG frekvence mozku. Rané dětství 0-6 let prožijeme v delta a theta stavu 0,5-8 Hz. V 6 letech začíná mozek pracovat v alfě 8-12 Hz a nepodléhá tak snadno vnějšímu programování. Kolem 12 let se dostává do fungování beta mozkových vln, to je zaměřené vědomí 12-35 Hz, ve kterém běžně fungujeme.

Děti pozorně sledují své prostředí a nahrávají si chování, přesvědčení a postoje rodičů a blízkých osob do podvědomí. Pokud rodič často opakuje: „… máš život ve svých rukách, jdi za svými sny, jsi úžasný člověk, … nebo … život jsou samé starosti, na to nemáš, … vtiskávají se jeho výroky do podvědomí.

Výsledek limbického otisku jsou nevědomé vzorce emocí, myšlení, chování. Podporující nebo limitující vzorce ovládají nejen naše chování, ale i naše zdraví. Naučené chování a přesvědčení bývá však někdy v rozporu s touhami naší vědomé mysli. Proto vynakládáme hodně prostředků na změnu, ale i přesto se setkáváme s rezistencí a vracíme se ke starým vzorcům chování pod diktát podvědomí. To proto, že podvědomá mysl je silnější než vědomá.

Ale schopnost sebereflexe dává vědomé mysli velkou moc. Může pozorovat chování, které následuje nevědomé impulsy, hodnotit ho a rozhodnout se ho změnit. Kapacita vědomí k překonání podvědomého programu je základem svobodné vůle. Můžeme se stát mistry svého osudu. A na změnu není nikdy pozdě.

Nemůžeme z podvědomí vymazat, co se stalo. Ale můžeme do mapy udělat nové a vědomé otisky. Nové prožitky v meditaci nebo ve změněném stavu vědomí mohou být dobrým začátkem, mohou nás podpořit v našich snech a přiblížit nás k radosti a vnitřní

spokojenosti.

Jak dosáhnout změny

Pokud jsme si nahráli určitý program jako děti, fungoval náš mozek na frekvencích delta, theta a alfa. Lepších výsledků proto dokážeme, když se snažíme nahrát nový program v hluboce relaxovaném stavu meditace až spánku na vlnách alfa, delta a theta.

Technika meditace na přepis limbického otisku využívá potenciálu, kterým disponujeme. Jemně opravuje naše životní cesty a napojuje nás na proud samé podstaty života v lásce, radosti, odvaze a hojnosti.

Limbický otisk-mapu můžeme pomocí dechu, pohybu a vizualizace přetisknout. Postupně opustíme limitující vzorce myšlení, emocí, chování a vytvoříme nové, které nás budou v životě podporovat.

Další metody nabízí nejrůznější směry psychoterapie nebo energetická psychologie, která využívá poznatky kvantové fyziky, jenž propojují energetické a myšlenkové procesy.