Před dvěma lety na podzim se poprvé objednala na masáž jemná a nesmělá slečna. Představila se tichým hlasem jako Veronika a když vysvětlovala, proč přišla, působila plachým až dětským dojmem. Říkala, že bývá často unavená, pořád se jí opakují nachlazení, chce se jí spát hned po příchodu z práce. Celý koloběh pracovního života a nekonečně vleklých chorob ji viditelně vyčerpával, i když jí nemohlo být ještě ani 30. Připadala mi, že se při chůzi snad ani nedotýká země. Vypadala tak étericky, jako postava ze snu.
Několikrát po sobě jsme zopakovaly biodynamickou masáž se silně energetizujícím účinkem. Veronika se naučila několik jednoduchých cviků na udržení většího energetického náboje v těle a začala je postupně zavádět do svých malých denních rituálů. Potom se asi půl roku neukázala. Když se znovu objevila, vypadala, jako když jde do kavárny na oblíbené caffe latte. Pořád byla jemná, ale plachost a éteričnost se z ní trochu vytratily. Uculovala se a přála si zase tu energetizující masáž. Prý jí dělala moc dobře. Několikrát jsme ji zase zopakovaly a přidaly jsme meditaci na přepis limbického otisku.
Postupně jsme během dalšího roku prošly celou sérii masáží pro ženy, znovu zopakovaly přepis limbického otisku. Vídaly jsme se zhruba jednou za dva měsíce. Když jsem ji znovu viděla po delší pauze, byla jsem mile překvapená z její změny. Veronika působila docela sebejistě, měla sytější a zvučnější hlas. Z obličeje jí odešel stín smutku, který jí často provázel. Už vypadala jako žena z masa a kostí. Vyprávěla mi, jak se jí podařilo vymanit z nekonečných nemocí a jak pomalu nabírala sílu. Pomocí masáží, cvičení, meditací a dalších podpůrných technik si dokázala změnit svůj svět v příjemné místo. Zvýšila si úvazek a bylo vidět, že ji práce s dětmi těší.